Dobroden pro tetřívka

V celé České republice žije tetřívek obecný už jen ve třech lokalitách v celkovém počtu kolem 440 jedinců a jejich stavy neustále klesají. V samotných Jizerských horách se podle posledního sčítání vyskytovalo pouhých 60 kohoutků a slepiček. Jen za posledních 40 let z naší krajiny vymizelo 80% tetřívků a odhaduje se, že tímto tempem bude v roce 2040 tetřívek vyhynulým druhem. 

Proto jsem se rozhodl dnes podpořit nadaci na ochranu tetřívků v Jizerských horách. Přispět můžete i Vy zde - Nadace Ivana Dejmala

Tetřívek obecný

Tetřívek obecný (Lyrurus tetrix) má rád otevřená stanoviště, podmáčené louky nebo rašeliniště s porosty borovice, kleče, vrb a bříz. Celý svůj život tráví sameček na místě do 1 km od vylíhnutí, samička do cca 5 km. Důvodem poklesu populace je intenzivní zemědělství a zarůstání vhodných lokalit mladým hustým porostem. Dalším problémem je zvyšující se návštěvnost hor a neukázněnost některých turistů, kteří narušují potřebný klid, který je pro tetřívka klíčový. Zvláště problematické je to během jarního toku a v průběhu přezimování, kdy jakékoliv vyrušení může vést ke zbytečnému výdeji energie a zvyšujícímu se riziku napadaní predátory. Těmi jsou především lišky, divoká prasata, kuny a v poslední době, bohužel i nepůvodní psík mývalovitý. Některé nástrahy v podobě např. pletivových oplocenek pomáhají řešit lesníci ve spolupráci s ochranáři. Vytipovali také tzv. tetřívčí centra, což jsou plochy bezlesí a rašelinišť v centrálních částech hor, které byly upraveny pro život tetřívka. Oplocenky se označují tak, aby byly pro tetřívka viditelné.

A jak vypadá tetřívčí rodina?

Samec (kohoutek) - je celý černý s nafialovělým, modrým nebo zeleným kovovým leskem peří. Pouze část ocasu a křídel je bílá. Na první pohled zaujme červeným „obočím“ (tzv. pouškami). Při toku rozevírá ocasní pera do širokého vějíře (lyry).
Samička (slepička) - působí naopak velmi nenápadně, je šedohnědá, tmavě kropenatá s černým proužkováním. To ji zaručuje nenápadnost, dobře splývá s okolím a je ve větším bezpečí před predárory hlavně při hnízdění a vodění kuřat.

Po období námluv klade samička 6 – 10 vajíček do důlku na zemi, který vystýlá listím, trávou a peřím. Na vejcích sedí sama a sama také později vodí kuřata, která rostou dost rychle a již za dva týdny umějí létat. Potravou je jim nejprve drobný hmyz, především mravenci a v dospělosti ji pak tvoří hlavně pupeny a plody borůvky a brusinky, vřes, jehnědy či pupeny dřevin.

A co tetřívkovi pomůže nejvíc?

Chovejme se v místech, kde tetřívci žijí, ohleduplně a s respektem. Zbytečně ho nerušme chůzí či jízdou mimo turistické trasy, mějme psa na vodítku, nedělejme zbytečně hluk a pokud to není nutné, nepohybujme se v horách v noci. Pokud byste chtěli udělat ještě něco navíc, můžete nákupem termohrnku, trika či placky podpořit výsadbu dřevin a keřů, které poskytnou potravu i ochranu pro tetřívka.

Více o pomoci se můžete dočíst zde - zachraňme tetřívka

Kolik je dnes u nás tetřívků?